Přidat odpověď

Já mám teď taky dilema s výukou jazyku - tedy pro sebe. Je to neklasickou metodou - tedy konverzace, ne vysvětlování mluvnice a pak cvičení, jako bývá klasika.

Mám z toho taky smíšené pocity, protože konverzujeme ve dvojicích, lektorka přechází od jedné dvojice ke druhé, ale nemá šanci jednak vychytat všechny mluvnické chyby, které bychom případně udělali a za druhé - jsem tam mírně pokročilí, ale každý asi skončil s mluvnicí v jiném stupni vývoje a nějak mám obavu, že se většina bude držet jen základní mluvnice, takže to rozvíjení složitější mluvy moc nebude.

A taky nevím, jak to dilema vyřešit, zkušební hodina proběhla a do další bych měla zaplatit nebo nezaplatit kursovné.

Prostě na jedné straně mě láká, že je to o konverzaci, rozmluvení, na druhé se bojím, že vzhledem k úrovni kursistů se za dobu kursu nestihne udělat žádný pokrok.

Tak nějak mi vychází, že by to chtělo ještě lektora na individuálku navíc k té konverzaci, aby člověk pokračoval dál, ale to by se prodražilo.

Omlouvám se za vsuvku, ale ten problém zakladatelky s výukou se zrovna spojil s tím, co řeším taky.

Nicméně v jejím případě bych to školné chtěla zpět, jestli byl kurs nazvaný úplní začátečníci, musí to vyhrát, nemůžou přece vycházet z toho, že každý, obzvlášt malé děti, je už angličtinou políbený.