Přidat odpověď

U nás šestileté není, ale když chtěl můj mladší syn za bráchou na osmiletý, nijak nadšená jsem nebyla. Měl v páté třídě tři dvojky, ale protože má poruchu soustředění, hodně jsem se na tom výsledku nadřela. Nicméně ke zkouškám jsem s ním šla a modlila se, aby ho nevzali. Nakonec skončil druhý pod čarou, což tenkrát v převisu ještě 15-ti žáků nebylo vůbec špatné (nejvíc bodů vlastně ztratil na tom svém vysvědčení). A já byla ráda, jednak, že ty přijímačky nedopadly špatně, jedna proto, že ho nevzali a on by tam fakt nebyl šťastný. Nicméně když to zhodnotím zpětně, druhý stupeň naší ZŠ byla katastrofální, co se týče pedagogů. Matikářka například promarodila třičtvrtě školního roku po doby tří let. Takže kdyby se cvičil na gymplu a za čtyři roky přestoupil, bylo by to pro něj lepší. Takhle na střední začíná tím, že učivo samostatně dohání.
Největší zrádnost gymlu je v tom, že ho nestačí "prolézt". Čtyřkař sice může odmaturovat, ale co pak. Je to ztráta pár let života.