Přidat odpověď

Naše rodina trpí dědičnou zátěží jisté základní vzdělanosti, takže každému hned docvakne, že diagnóza "divnej" a "něco se spodkem" - popř. "umřel, protože v té době ještě děti umíraly často", není úplně optimální

U přítelovy famílie to ani tak není tabu jako prostě fuk.
Oni absolutně netuší, co jim komu kdy scházelo, ani je to nezajímá.
Z toho pak plyne i to, že švagrové se špatným spodkem žerou děti od novorozeneckého věku antibiotika jak bonbóny x krát do roka, imunita v pytli a nikdy mi nikdo nebyl schopen říct, proč to které dítě zrovna ta antibiotika pojídá...
U tchýně netuším, co přesně znamenají její "průdušky", "artróza", "plotýnky", ale i kdybych to pominula, dost mi třeba vadí, že se nikdy nikdo nezajímal o to, jaké přesně vady řeči mají švagrové děti a kluk jejich sestřenice, jelikož můj syn má geneticky dáno (nebo spíš nedáno), že bude řeč veliký problém, a jestli je k tomu ještě střižený nějakými blíže neurčenými vadami v rodině, můžu ho rovnou začít učit znakový jazyk.
Zajímavé na tom je, že k doktorům a logopedům tihle lidé chodí, ovšem nejsou s to odtamtud donést sebemenší konkrétní informaci.
A nejzvláštnější na tom je, že kromě švagrové, nejde o žádné blbce