Pro mě jsou tedy jazyky katastrofa. Maturitu z angličtiny mám jen díky tomu, že na mě nebyli zkoušející moc přísní. Pochopili, že by to k ničemu nebylo. Z matematiky jsem maturovala hlavně proto, abych získala víc času na učení té angličtiny, matiku jsem dala i bez přípravy. Němčinu jsem ve čtvrťáku naprosto vzdala s tím, že mě profesorka nechala být na pokoji, jen když u ní nebudu chtít maturovat. Kdybych se nemusela soustředit na angličtinu, což pro mě byla absolutní ztráta času, tak bych mohla maturovat třeba z chemie nebo fyziky, rozhodně by mě to víc bavilo.
VŠ bohužel nemám, na žádnou jsem se nehlásila. Strach z ústního zkoušení a z dalšího učení cizího jazyka pro mě byl nepřekonatelný. Jinak bych schopnosti ke studiu celkem měla.
Tvrzení, že bez jazyků se člověk neobejde, nějak nevěřím, za celých 18 let od maturity jsem angličtinu nepotřebovala k ničemu jinému, než abych poradila turistům v metru, kam mají jet. A to vždycky dohromady nějak dám a hodně mě udivuje, kam se vždycky ztratí všichni ti jazykoví talenti, že se okamžitě všichni otočí zády a nikdo není ochoten pomoct.