Přidat odpověď

tak já jsem si myslela, jak je to hrozné, když dítě zmodrá a omdlí, ale třetí dítko mi ukázalo, že může být ještě hůř, že taky může zešednout... Takže teď to beru tak, že dokud je jenom modrá, je to pořád vlastně dost ok. Jakmile zešedne a ztratí totálně tonus, je to průser.
Neurologii jsem absolvovala, tam mi doktorka "nalila" kurz první pomoci a zejména doporučila po záchvatu nemazlit, co nejvíc vše řešit "chladně", aby se dítě nenaučilo používat tyhle afektivní záchvaty jako zbraň nebo vynucovací prostředek. Nejlepší je prevence - nenechat do toho afektivního stavu upadnout, nenechat přepnout na vegetativní nervstvo, tzn. mluvit na dítě, udržovat pozornost, nenechat ho se do toho pláče ponořit. A je fakt, že to funguje. Od návštěvy neurologie měla jen pár chvilkových apnoí, jen do zmodrání, zešedlá a v bezvědomí a hypotonická už od té doby nebyla.