Přidat odpověď

Každá rada drahá: pomáhala jsem jen několik týdnů pečovat o náhle dementního dědu, kterého jsem měla moc ráda, a byl to očistec. Obrovský obdiv mé mámě, že se z toho nezbláznila. Praní neustále pročůraného a občas pokaděného prádla, kontrola dnem i noci, aby si neublížil, nemožnost jakékoliv domluvy. To pro všechny, kdo vynáší ostré soudy.

A zapomenout, že byli rodiče v dětsví hnusní? Možná to někdo dokáže, kloubouk dolů, ale chápu i ty, kdo se přes to nepřenesou. Myslím, že "sklízí, co sel" platí.

Takže nakonec asi přece jen nejlepší řešení navrhnout sousedům převoz do ústavu. Paní dožije, okolí bude mít klidí. Souhlasím ovšem s Létavicí. Stará paní si v ústavu moc nepomůže, pokud to nebude nějaké drahé zařízení ( a to ji asi děti platit nebudou).