Přidat odpověď

Jak popisuješ své vztahy s matkou...jako by to bylo u nás! I já jsem bordelář, neustále se mě máma snažila napravovat k obrazu svému. Nadělala hodně škody (koketovala jsem s anorexiíí apod). S léty se plochy obrušují. Snažím se chápat. Moje máma je hodně jiná, já jsem přecitlivělá, ona dost chudák natvrdlá v některých věcech. Já u dcery hlavně měla strach z toho,že je dcera . Nevím, jestli to popíšu správně, ale náš vztah s mámou+to, že mám 2bratry (asi), to do jisté míry determinuje můj vztah k ženám obecně: Myslím, že mužský svět mi je čitelnější, třeba s malejma chlapečkama si umím víc hrát (než s holčičkama). Bála jsem se, že budu mít holku (a dokonce se má dcera narodila ve stejný den jako má matka ). Ale nakonec dobrý, jsem ráda, že holčičku mám, snad to moc nepokazím. Jsou vlastnosti, které naši komunikaci dělají těžší, např je po mně vzteklá, impolsivní, málo trpělivá, bordelář šílený (to po obou rodičích), ale sebekriticky vím, že to má po nás, takže se snažím ji chápat.. Iritují mě teda dost její projevy, když se vrátí od tchyne (místo mluvení se vyjadřuje huhnavým knučením a ještě ve zdrobnělinách (kašička, mikinka, stoleček ručičky, očička -to mě bere čert. Za to jsem na ni byla podrážděná, ale už jsem vypozorovala, že tak se na ni obrací tchyne, takže to kopíruje. Ale všechno se uvidí. Snažim se to pohnojit co nejmín, moji rodiče mi dali svou výchovou celkem "pohulit", takže si říkám, že mám dobré antivzory jak bych to dělat nechtěla. A tj vlastně cenná zkušenost