Opakujte po mne, miluji svoji práci, miluji svoji práci, miluji svoji práci, miluji svoji práci....
Já jí mám fakt ráda, ale dneska jsem naštvaná. Proč, to říkat nemůžu, ale jsem. Stává se vám, že jedna jediná věc vám hned znechutí celý den? Že byste s prací nejradši sekly? I když je v to v dlouhodobém kontextu bezvýznamná věc?
A navíc jsem taky kariéristka,prej... zase. Kdo jste mi to ráno nabízel, že mi půjčíte děti? Že bych se s nima občas prošla po okolí a okolí by dalo pokoj?
Jdu si to opakovat k večeři: miluju tu práci, miluju tu práci, miluju tu práci (PS za týden mne to zase přejde a fakt jí budu milovat)