Přidat odpověď

Bratr je schizofrenik.
Jsou schizofrenici, kteří se o sebe umí postarat, pracují, žijí sami, dokážou odhadnout co si mohou dovolit a co už ne. Můj bratr mezi ně nepatří, žije úplně mimo realitu, nedokázal by sám přežít, s největší pravděpodobností by skončil na ulici. Je nesvéprávný.

A teď k jádru věci. Žije s mamkou, nemoc vypukla, když mu bylo 17 let, od té doby byl nesčetněkrát v psychiatrické léčebně. Když je doma má potřebu se obklopovat kamarády z mládí. Jeden takový "kamarád" s přítelkyní chodí za bratrem domů. Poprvé přišel před několika měsíci. Nebylo by na tom nic špatného, kdyby si z bytu mé matky neodnášel věci. Naposledy to byl nový svetr, kosmetika z lékárny, trekové boty. Bratr má zakázáno ho pouštět, když s námi mluví všechno odkýve, slibuje a stejně ho pak pustí. Na dveřích má napsáno "Zákaz pouštění ... do bytu!!!" Z venku je na dveřích cedule "... zákaz klepání, zvonění, bouchání, kopání, vstupu do bytu." Nepomáhá nic, zamknout ho nemůže, bydlí docela vysoko. Nedávno se mamce svěřil, že mu kamarád pokaždé, když příjde, dá pervitin. Nedokážu si představit co to ve spojistosti s léky (bere jich denně 16) udělá s jeho mozkem.
Mamka to už dávno hlásila na policii, v pondělí měla přijít i s bratrem sepsat výpověď, ten den byl u nich "kamarád" zas. Na policii to samozřejmě řekla. Policista, který byl u výpovědi byl naštvaný, že ho zatěžuje takovou blbostí, když ho přece bratr do bytu pouští. Mamka trvala na tom, aby to uvedl do zápisu. S největší pravděpodobností se ale nic nevyřeší. Na výslechu byli 3 hodiny, bratr pak celou noc nespal, druhý den se nechal odvézt na psychiatrické oddělení.

Nemáte nějakou radu jak situaci řešit? Přece si jen tak nemůže člověk odnášet z cizího bytu věci.