Přidat odpověď

Po třech letech manželství, kdy jsem se cítila naprosto na dně a nejlépe ze všeho mi bylo, když byl můj tehdejší manžel v práci.

Nevěnoval mně ani synovi ani minutu svého volného času, který trávil pouze v lepším případě prací, v horším u nějakých kamarádek, se kterými si velmi rozuměl. Nejsem žárlivá v podstatě vůbec, ale pět stálých milenek bylo i na mě moc... A tak jsem se rozvedla, protože k psychologovi i do manželské poradny jsem chodila sama. Exmanžel se rozvádět nechtěl, bylo to těžké, ale nezabilo mě to.
Vydíral mě, že chce syna do jeho výhradní péče (exmanžel je Američan a také jsme tam se synem od jeho narození žili), bylo to příšerné. Nakonec to dopadlo tak, že souhlasil s tím, že syn u něj bude trávit 3 měsíce v kuse z celého roku. A co myslíte? Od rozvodu ho zatím nechtěl vidět ještě ani jednou a už je to dva roky.