hroudo, něco takového si taky říkám. Že nemohu furt ustupovat. A tentokrát hlavně není ani kam - za hodinu, dvě mohu být na cestě do porodnice a budu se muset nějak rozhodnout.
U nás to funguje, jen když je po jeho. Kdybych ale řekla "jasně miláčku, bude to Diana, jak si přeješ" , ani by si neuvědomil, že jsem mu vyšla vstříc. Bral by to jen jako "vyhranou bitvu".
první dcera se právě jmenuje po něm, příjmením. Je to blbé, aby se sestry jmenovaly každá jinak, vím