Přidat odpověď

mě pomáhalo (slabě ale trošku přece) opakovat si jako mantru "je to vývojová fáze, to přejde" a taky "co do ní teď vložím za x-let jako když najdu"
Jestli tě to uklidní, půjč si nějakou knížku o vývojové psychologii (Langmajer+Krejčířová, nebo Vágnerová), to opakování činností (i destruktivních) je prostě pro určité vývojové etapy typické. Určitě to časem vyčíháš a dokážeš jí sebrat hrnek/talířek dřív než s ním flákne o zem a její lačnost po opakování uspokojíš jinou podobnou hrou (bez jídla a pití). No a ty projevy nelibosti - sunutí k zemi je ještě fajn, kamarádky dcera měla takové ty zástavy dechu - otevřela pusu jako že bude ječet ale neječela, nedýchala, rudla a pak modrala, museli jí foukat do obličeje, plácat po zádech apod. aby se nadechla, viděla jsem to párkrát naživo a bylo to fakt psychicky docela deptající.... Holčička povyrostla a tohle vymizelo.