Přidat odpověď

tak radu nemám,protože jsem na tom stejně, jen s tím rozdílem, že dceři budou tři roky a je třetím dítětem....
s tím koupáním se mi stalo něco podobného, nemůžu si teda vzpomenout na důvod, proč se nekoupala ( asi horká voda z kohoutku, fakt nevím ), ale překonala to postupně, dlouho sedávala ve vaně na stoličce, aby se nenamočila, koupily jsme si nové hračky do vody a povídaly si o tom pěkném, co se jí líbilo ve vodě.
určitě se neobviňuj, vždycky jsem si říkala, že všechny takové náročné situace jdou pomalu ale jistě zvládnout, dařilo se mi to se dvěma dětma, a přišlo třetí a já hořce a těžce přehodnocuju tyto dobře myšlené rady a názory ( nechat vyřvat, okřiknout dítě, plácnout, ale docílit toho určitého cíle - aby usnula, aby poslechla, aby neničila,..), a postupem času se přistihuju, jak slevuji, abych přežila jak fyzicky, tak duševně. Byl by to neustálý boj, kdo z koho. Teď se u nás přidal vzdor a já si každý den říkám, hm, tak dnes už musela dosáhnout toho pomyslného stropu a od teď to bude jen lepší a hle, ona stále pokračuje v překonávání
stropu...
Přeju hodně sil a trpělivosti...