Přidat odpověď

Co mám děti, jsou ty vztahy mnohem lepší než předtím, ale ideální to asi nebude nikdy. Ono to funguje hlavně proto, že je to na dálku. Kdysi jsem tak ráda vypadla z domu a doufala, že jednou nebudu jako ona. Čas sice ty výčitky a vzpomínky trochu otupil, ale jsou věci, které jí asi neodpustím nikdy, akorát už se jimi tak neužírám. Ona je skvělá babička, pomůže, pohlídá, děti ji mají rády, ale i tak je fajn, že bydlí od nás daleko. Když se s ní nechci bavit, neberu telefon a je to. Jinak ten vztah je teď už vyrovnaný, sice pořád do všeho kecá, ale to je tak všechno. Poslouchat na slovo jsem musela, dokud mě živili, teď už nemusím.