Přidat odpověď

Obětujete volný čas? Zdraví? Vztahy? Svobodu?

Nemluvím o situaci, kdyby by dítě nemělo na jídlo a já na hypotéku. To je jasné, to bych dělala od nevidím do nevidím. Mluvím o situaci, kdy má člověk dost, žije dobře, ale mohl by si žít lépe. Za cenu toho, že něco obětuje.

Co by vám za to stálo? Mne dřív hodně. Jela jsem od rána do večera, při horečkách, o víkendech, při chřipkách, kašlala jsem na koníčky, na záliby.

Teď si nějak začínám vážit volného času, reaxu, i sama sebe. Některé věci už "nemám zapotřebí". Radši míň vydělám, ale zase se vyspím, jestli chápte.

A přemýšlím, jestli bych radši neměla být ráda, v dnešní situaci, kdy se přeci práce neodmítá. Jestli to není pýcha. Pak si zase říkám, že je na čase začít se mít ráda a neignorovat se. A tak pořád dokola

Jak to máte vy? Berte to klidně jako pokec při pondělním večeru.