Přidat názor k článku Škoda rány, která padne vedle

A víš, že, Lízo (a Lucko), já se při tom čertění nad počítačem docela odreaguju?:o))) My teď doma nad synem řešíme takové perličky, jako že se bojí dětí ve škole - a tak se schovává na záchodě, a není připravenej na hodinu, a já mu to vysvětluju, večer, ráno a pak třeba ještě i cestou do školy mu přesně "diktuju", co přesně má dělat (přijít do třídy, připravit si učebnice a PAK teprv třeba vyběhnout na chodbu) - a on nic, příště to dělá zas. A na učitelku vyplázl jazyk - vůbec to zřejmě nesouviselo s tím, co mi říkal, že ho děti strkaly a on se bránil a p. uč. to vyšetřovala a... A taky řešíme, jestli ho nedáme na jinou školu do jiného města, jak bychom řešili dojíždění a náklady na každodenní provoz auta (manžel to spočítal na asi 4 tis. měsíčně, přitom kdybych do třetího města dojížděla do práce za minimální mzdu, tak by nám zbyla tak tisícovka navíc měsíčně, což je málo...) - Takže zhádat se tu s Vámi (Lucko) mi připadá jako docela příjemné kamarádské škorpení...
Čau a zdravím...
M.