Přidat odpověď

Rozdíl možná bude v tom, že v tomto permanentním záběru jsem dlouhodobě. Jaro-léto-podzim-zima. Sice jsou okamžiky, kdy se člověk cítí, že vlastně chod instituce, či jeho podstatná a výkonná část leží na bedrech několika málo osob, ke kterým se počítám... Ale pravidelně se každý měsíc přesvědčuji na výplatní pásce, že smetanu mlsá někdo zcela jiný. Takže zůstává pouze pocit, že mě snad už v profesi nemůže nic překvapit, jak jsem flexibilní, operativní a rozhodný. Za cenu ovšem postupné a řízené sebe destrukce vlastního zdraví. Navíc, ti méně schopní a pomalí se časem naučí spoléhat na ty pracanty a pěkně se s nimi vezou ke stejnému cíli.