Přidat odpověď

První,byl dlouhý vyčerpávající,byla jsem ráda,že tam mám manžela,dcera se narodila po 13 hodinách,po stršné bolesti,přišlo štěstí,mohla jsem si ji pochovat,ale až po manželovi.Pak mě převezli na pokoj,kde jsem měla trávit nějaký čas ,než půjdu na normální oddělení.Manžel tam byl se mnou a dcera byla taky u mě v posteli.Padla na mě šílená únava,tak jsem zavolala sestřičky ať malou odnesou(nebijte mě),manžela vypakovala a spala a spala.Potom proběhlo komické číslo s mísou,jelikož to nešlo v leže,tak jsem chytře usoudila,že to bude lepší,když si dám mísu na postel a sednu si na ni,bohužel postel nebyla zabržděná,randál přivolal sestry a ty mi dovolily jít na WC.Pobyt v porodnici byl strašný,dceru jsem měla u sebe a protože byla vztekloun nespala jsem ani jednu noc a skoro nejedla jelikož jsme jedly v jídelně a ona se,než jsem zhltala oběd,stihla přetočit jako hodiny,fialovou hlavu ve šprušlích a řvala a řvala.
Druhé dítě-syn,už asi jen 5 hodin,bolest strašná,manžel tam taky byl,zase jediná opora,"milá" paní doktorka mi skočila na břicho,když bylo po všem a ptali se na jméno,tatáž paní doktorka to komentovala "to je hrůza,chudák".Na pokoj mi ho nedali,protože to dělají jen u prvorodiček,nebo teda dělali,přitom syn byl velice spavé miminko,takže by to tak náročné nebylo.Trauma nemá nikdo z nás