Učila jsem a problémy jsem měla se vším. Nejhorší to bylo o všech těch prázdninách a ředitelských volnech, ale bez řečí se to neobešlo ani v době nemoci, hlídat musel manžel a to se prodražovalo. Lékaři (ať už moji nebo dětští) se řešili jen po pracovní době, jinak opět řeči. Problémem bylo i neplacené volno, přípravy pro suplující jsem musela chystat i v době vlastní nemoci.
Na druhou stranu se mi podařilo, abych neučila první hodinu, takže stačilo, když jsem byla v práci v osm (to jsem stihnout musela) a mohla ráno v klidu odvézt děti do jejich školy. Odpoledne, pokud zrovna nebyla porada, konzultace, třídní schůzky, nějaké školení, zážitkový program pro děti, exkurze a pod., jsem mohla jít domů po skončení vyučování, nebylo nutné tam sedět třeba do pěti (ale do půl čtvrté často ano odpoledky byly 3x v týdnu, jeden den byl rezervovaný na porady).
Nakonec jsem s prací skončila a jsem doma. V konečeném součtu nás to takto vyjde levněji a je to organizačně výrazně méně náročné
.