Přidat odpověď

Petrklíčku, jak já ti rozumím! Řeším to samé. Ještě hůř, manžel nemá žádné jiné děti z přechozích vztahů, máme jen spolu syna a manželovi je 40 let.

Zprvu jsem s ním byla zajedno, ale postupně jsem začala svůj pohled na další dítě přehodnocovat. Důvodů je mnoho, třeba to, kdyby se tomu jednomu něco stalo, taky kvůli výchově, cítím, že by potřeboval sourozence jako sůl a i syn v posledních měsících chodí s tím, že by chtěl bratříčka nebo sestřičku, že se cítí sám. Ačkoli se mu s manželem věnujeme opravdu hodně, dětského kamaráda mu prostě nenahradíme. Těch důvodů je hodně, to je na dlouhý vysvětlování.

Já chci další, syn chce sourozence, ale manžel je zatvrzelý. Nikdy mi pořádně nevysvětlil, proč už další dítě nechce. Argumenty střídá, jednou říká, že jeden mu dává zabrat až až, podruhé že máme málo peněz a blbé bydlení, pak je zase moc starý.
Ve skutečnosti to je nejspíš tak, že dokud byl syn malý, tak nám dával zabrat, když už povyrostl, tak už manžel zpohodlněl a nechce znovu absolvovat všechno to, co narození dítěte obnáší.

Neporadím, sama si nevím taky rady. ALe nejsi sama.