Přidat odpověď

Lízo zas tak do extrému jsem to hnát nechtěla. Já jsem reagovala na Danielu, která vedle sebe stavěla konkrétně buď mít dítě a tímpádem dceru nemůžeme sponzorovat na studiu VŠ, nebo nemít dítě a dceři budeme studium na VŠ platit. Dcera jistě na vysoké studovat nebude věčně, a náklady s dětmi rostou hlavně s věkem, myslím si. Takže je spíš reálné, že až bude z mimina školkové dítě, u kterého pak ty náklady rostou (ale zase, maminka pak jde do práce), ten student na VŠ už nebude student, ale normálně soběstačný pracující dospělý.

Jinak je fakt, že kdybych při předešlých md nepracovala a nevěděla tak, že budeme mít i můj byť částečný příjem i při další mateřské (nás ale motivovala hypo), do čtvrtého dítěte bych taky nešla. A i to byl důvod, proč manžel souhlasil, protože už jsme si vyzkoušeli, že živit rodinu nezůstane jen na něm, ale že to zvládneme společně i při malých dětech. Což je možná i to, co bych radila zakladatelce - jít do práce, zkusit spoluživit rodinu (zkusit najít třeba část.úvazek nebo práci, která by šla dělat i s malým dítětem) a za nějakou dobu, bude-li ještě chtít, si o tom s manželem promluvit, ale tak, že bude respektovat jeho rozhodnutí, i kdyby po té době bylo opět negativní (o to víc by pak zasloužilo respekt, protože by manžel měl čas své rozhodnutí nechat uzrát).