Přidat odpověď

Přišli jsme na pokoj, sestra byla po zákroku a hrozně plakala. Sedla jsem si k ní na postel a držela jí pevně za ruku, nebyla jsem schopná slova, jen jsem tam brečela s ní.
Mamka zatím rovnala do skříňky nějaké ovoce. Také brečela, nevěděla co říct.

Paní ležela na posteli a četla si nějaký časopis, pak se posadila a ptala se nás kolikátý potrat už "mladá absolvuje?"
ani nečekala na odpověď ... a ona že už má za sebou potraty tři, že ty haranty nechce, že kdo by to taky jako dneska asi živil že jo ...

Sestře se udělalo z těch řečí špatně, chtěla zvracet, postavila se, chtěla na WC, spadla, rychle jsme volali zvonkem sestřičku, přiběhla sestřička a pak už jsem jen viděla jak je na podlaze plno krve ...
přiběhli další lidi a pak už jí odváželi zpět na sál
sestřička pořád na nás řvala, že jsme jí museli něčím rozhodit