Přidat odpověď

Hilly, teď se mi vybavila scénka z Mužů v naději, kde vnouček z okna sleduje divoce se pohybující a hlasitě zvučící stíny svých prarodičů a rodiče ve vedlejší místnosti řeší, jak mu to vysvětlit. Jeden z nich navrhuje mu prostě říct, že se babička s dědečkem mají rádi, a ten druhý namítá, že by pak dítě mohlo mít trauma z toho, že z maminčiny a tatínkovy ložnice nic takového neslyší.

Určitě se ale shodneme v tom, že přílišná hlasitost tam, kde se vyskytují v blízkosti jiní lidé, je projev bezohlednosti vůči těm, kteří to musejí nedobrovolně poslouchat.