Přidat odpověď

Pokud se vám to chce číst, tady je doporučení pro PLDD.
Vše je pouze o vzájemné domluvě. Pokud vám váš lékař nevyvuje, máte možnost jej změnit


Omlouvání nepřítomnosti žáků a studentů
ve škole ze strany
lékařů – stanovisko SPLDD
Dovoluji si Vám poskytnout stanovisko k problému
omlouvání žáků základních a středních škol z důvodů
nemoci, které bylo vypracováno ve spolupráci
s právníkem SPLDD JUDr. Machem a právníkem SPL
Mgr. Uhrem (jde tedy i o stanovisko SPL ČR).
Dle shodného názoru je zcela zřejmé, že právními
předpisy upravený vztah, týkající se dané problematiky,
existuje prakticky pouze mezi zákonným zástupcem
žáka (studenta) a školou. Toto zcela zřetelně
uvádí jak vyhláška č.291/1991 Sb., o základní
škole (§3, odst.8): „Nemůže-li se žák zúčastnit vyučování
z důvodů předem známých žákovi nebo jeho
zástupci, požádá zástupce žáka třídního učitele
nebo ředitele školy o uvolnění z vyučování. Nemůže-
li se žák zúčastnit vyučování z nepředvídaného
důvodu, je zástupce žáka povinen nejpozději do
dvou dnů oznámit třídnímu učiteli důvod nepřítomnosti.
Dobu, na kterou žáka uvolní třídní učitel nebo
ředitel školy, stanoví řád školy.“), tak i vyhláška
.č.354/1991 Sb., o středních školách (§2 odst.2):
„Nemůže-li se nezletilý žák zúčastnit vyučování, požádá
zákonný zástupce žáka, pěstoun nebo občan,
popřípadě ústav, jemuž byl žák na základě soudního
rozhodnutí svěřen do výchovy (dále jen “zástupce
žáka„), třídního učitele nebo mistra odborné výchovy
o uvolnění z vyučování; je-li žák ubytován
v domově mládeže, uvědomí současně o tom vychovatele.“
§2 odst.3) dále uvádí: „Nemůže-li se nezletilý
žák zúčastnit vyučování z důvodu, který nemohl předem
předvídat, je zástupce žáka, popřípadě vychovatel,
jde-li o žáka ubytovaného v domově mládeže,
povinen nejpozději do 3 dnů oznámit třídnímu
učiteli nebo mistru odborné výchovy důvod nepřítomnosti.
Zástupce žáka ubytovaného v domově
mládeže sdělí důvod nepřítomnosti též vychovateli.“)
Obdobně i zákon č. 29/1984 Sb., o soustavě základních
a středních škol, v §36 ukládá zákonnému
zástupci dítěte, pěstounovi či občanovi (popř.
ústavu) jemuž bylo dítě svěřeno do výchovy dbát,
aby docházelo do školy pravidelně a včas. Zákon
č.94/1963 Sb., o rodině, hovoří mimo jiné i o povinnosti
rodičů důsledně chránit zájmy dítěte, řídit jeho
jednání a vykonávat nad ním dohled.
Z výše uvedeného je zřejmé, že osobou jejíž povinností
je omlouvat v nutných případech neúčast
na vyučování je nepochybně zákonný zástupce
(v praxi nejčastěji rodič). Tuto povinnost nelze přenést
na ošetřujícího lékaře ani z morálního, ale ani
z právního hlediska.
Některé značně účelové výklady v praxi zřejmě vycházejí
z ustanovení předmětných výše uvedených
vyhlášek (vyhl.č.291/1991 Sb., o základní škole, vyhl.
č.354/1991 Sb., o středních školách), které
umožňují v určitých odůvodněných případech škole
požadovat další doklad zdůvodňující nepřítomnost
žáka (vyhl.č.291/1991 Sb., o základní škole, §3
odst.9): „Nepřítomnost žáka omlouvá zástupce žáka;
V odůvodněných případech může škola požadovat
lékařské potvrzení o nemoci žáka či jiný úřední
doklad potvrzující důvod nepřítomnosti žáka.“, vyhl.
č.354/1991 Sb., o středních školách, §2
odst.4):„ Třídní učitel nebo mistr odborné výchovy
omluví nepřítomnost žáka při vyučování na základě
omluvenky podepsané zástupcem žáka nebo vychovatelem
nebo lékařem.“).
Škole je zde tedy dána možnost, aby se v případě
pochybností nespokojila pouze se sdělením zákonného
zástupce a požadovala další doložení.
V praxi ovšem musí být žádost o doložení směřována
na zákonného zástupce (nikoli přímo na jinou
osobu, např. lékaře), neboť dle příslušných ustanovení
on je tím, který žádá o omluvení či oznamuje
nepřítomnost. Pokud by došlo k omluvení pouze na
základě potvrzení podepsaného lékařem dle
§2odst.4), č.354/1991 Sb., o středních školách,
došlo by postupu v rozporu s předchozími odstavci
(2 a 3) téhož paragrafu, které zcela jasně uvádějí, že
o omluvení žádá zákonný zástupce. Nelze účelově
vyjmout pouze část předmětného ustanovení a tím
zásadně změnit smysl celku.
Požadavek školy na doložení lékařského potvrzení
zákonným zástupcem však může být nesplnitelný,
neboť žádný právní předpis ošetřujícímu lékaři takovéto
potvrzení vystavit neukládá, a tudíž zákonný
zástupce nemusí být schopen toto získat. Zde lze nalézt
určitou paralelu ve vztahu zdravotnické zařízení –
zaměstnanec, kdy zaměstnanec musí prokázat zaměstnavateli
důvod důležité osobní překážky v práci
ve smyslu §127 zák.č.65/1965 Sb., zákoník práce
(takovou překážkou je např. „vyšetření nebo ošetření
ve zdravotnickém zařízení, které nebylo možno zabezpečit
mimo pracovní dobu zaměstnance“). Platné
nařízení vlády č.108/1994 Sb., kterým se provádí
zákoník práce a některé další zákony, zrušilo
z ústavních důvodů povinnost zdravotnických zařízení
vyhotovovat potvrzení o návštěvě pacienta
v tomto zařízení. V současné době tedy nemá ani za-
MUDr. Pavel Neugebauer
Předseda SPLDD ČR
Jak mnozí z Vás na vlastní kůži pocítili, Ministerstvo školství vyjádřilo velmi
svérázný názor na povinnost PLDD omlouvat nepřítomnost žáků ve škole
způsobenou návštěvou ve Vaší ordinaci a to přímo na příslušné referáty
Okresních úřadů. Protože se Výbor Sdružení má názor zcela opačný a řada
kolegů je stále pod tlakem učitelů a rodičů tyto omluvenky vystavovat, zveřejňujeme
v plném znění oficiální stanovisko SPLDD a MZ ČR. Jak z níže uvedeného
vyplývá, záleží pouze a jedině na „osobní statečnosti“ každého
z Vás, jak se s uvedenými skutečnostmi vyrovnáte.
městnanec možnost donutit lékaře k vystavení písemného
potvrzení o návštěvě.
V některých právních rozborech, mimo jiné
i v předloženém stanovisku MŠMT, které nám bylo
Vámi laskavě dáno k dispozici je s odkazem na § 38,
zák.č.48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění
(„Hrazená péče zahrnuje posuzování dočasné neschopnosti
k práci nebo ke studiu ošetřujícím lékařem
a posuzování skutečností, které jsou podle
§ 127 zákoníku práce důležitými osobními překážkami
v práci, a obdobné výkony u žáků a studentů.“)
stavěno na roveň postavení žáků či studentů a zaměstnanců.
Proto si dovolujeme uvést výše uvedené
nařízení vlády, abych upozornili na to, že ani u zaměstnanců
neexistuje povinnost lékaře písemné potvrzení
vystavit.
Na základě ustanovení §38, zák. č.48/1997 Sb.,
o veřejném zdravotním pojištění, bývá také mylně
dovozováno, že je-li součástí péče hrazené z veřejného
zdravotního pojištění administrativní úkon vystavení
dokladu o pracovní neschopnosti (zde ještě bývá
argumentováno zněním vyhlášky č.134/1998
Sb., kterou se vydává seznam zdravotních výkonů
s bodovými hodnotami, která v kapitole 4, v definici
obsahu výkonu cíleného vyšetření uvádí v bodě 17
administrativní činnost spojenou s výkonem (PN,
OČR, potvrzení o trvání PN, povinná hlášení, žádanku
o zdravotní transport a podobně) je povinností
vystavit potvrzení i o onemocnění žáka. Zde je nutno
odlišit administrativní úkony nutné z hlediska
zdravotního (např.žádanka o zdravotní transport, záznam
ve zdravotní dokumentaci), a administrativní
úkony, jež je lékař povinen provést na základě dalších
zvláštních právních předpisů (např.
vyhl.č.31/1993 Sb., o posuzování dočasné pracovní
neschopnosti pro účely sociálního zabezpečení). Vyhláška
č.134/1998 Sb., v návaznosti na zákon
č.48/1997 Sb., pouze specifikuje rozsah a podmínky
úhrady z veřejného zdravotního pojištění, nemůže
tedy na jejím základě dojít k uložení povinnost, která
není žádným předpisem definována a specifikována.
Argumentace, že potvrzení o nemoci žáka je obdobným
úkonem jako potvrzení o pracovní neschopnosti
nemůže obstát. Byť věcně lze tyto dvě
srovnávat, jsou zde dva zásadní rozdíly : povinnost
vystavit potvrzení o pracovní neschopnosti je uložena
zvláštním právním předpisem (vyhl.č.31/1993
Sb., o posuzování dočasné pracovní neschopnosti
pro účely sociálního zabezpečení) a důvodem vystavení
pracovní neschopnosti je především vznik nároku
na nemocenskou dávku (tento studenti či žáci nemohou
uplatnit, upravuje platná vyhl.č.165/1979
Sb.).
Za zcela chybný považujeme postup, kdy škola
se v případě pochybností obrací na lékaře s dotazem,
zda košetř ení či vyšetření v inkriminované
době došlo. Zde dochází zcela nepochybně k postupu
contra legem, zákon č.20/1966 Sb., o péči
o zdraví lidu, ukládá zdravotnickým pracovníkům
v §55 povinnost mlčenlivosti o všech údajích, které
se dozveděli v souvislosti s poskytováním zdravotní
péče. Pokud by tedy k takovémuto sdělení došlo bez
souhlasu zákonného zástupce, vystavuje se lékař
trestnímu stíhání za trestný čin „neoprávněné nakládání
s osobními údaji“.
Lze tedy shrnout, že není povinností ošetřujících
lékařů vystavovat potvrzení o vyšetření, ošetření,
či o onemocnění žáka (studenta). Pokud by
lékař byl ochoten takovéto potvrzení vystavit, domníváme
se, že by tak měl učinit pouze na žádost
zákonného zástupce, nebo s jeho svolením. Vzhledem
k úvodním odstavcům, ze kterých vyplývá povinnost
zákonného zástupce vystupovat vůči škole,
omlouvat nepřítomnost žáka atd., se domníváme,
že nejvhodnější by bylo, pokud to bude nezbytné
a rodič se s lékařem tak dohodne, předat toto potvrzení
přímo zákonnému zástupci k jeho dispozici.
Dle našeho názoru by v tomto případě šlo o administrativní
výkon nehrazený z veřejného zdravotního
pojištění ve smyslu §15, odst.9),
zák.č.48/1997 Sb., o všeobecném zdravotním pojištění
(„Ze zdravotního pojištění se nehradí vyšetření,
prohlídky a jiné výkony provedené v osobním zájmu
a na žádost fyzických osob nebo v zájmu a na
žádost právnických osob, jejichž cílem není zachovat
nebo zlepšit zdravotní stav pojištěnce.“).
Tuto informaci uvádíme již jen na okraj – jsme si
vědomi, že otázka případné úhrady není v tomto případě
zásadní, nicméně jsme považovali za vhodné
na tuto skutečnost alespoň upozornit.
Za SPLDD ČR
MUDr. Pavel Neugebauer
předseda
Použité právní předpisy:
zák.č.48/1997 Sb., o všeobecném zdravotním pojištění, §38
vyhl.č.134/1998 Sb., kterou se vydává seznam zdravotních výkonů
s bodovými hodnotami
zák.č. 29/1984 Sb., o soustavě základních a středních škol
vyhl.č.291/1991 Sb., o základní škole vyhl.č.354/1991 Sb.,
o středních školách
vyhl.č.31/1993 Sb., o posuzování dočasné pracovní neschopnosti
pro účely sociálního zabezpečení
zákon č.20/1966 Sb., o péči o zdraví lidu