Přidat odpověď

Mili, já jsem do svých 10-ti let ani nevěděla, že jsem se narodila, protože jediné dítě mých rodičů tragicky zahynulo.
Dozvěděla jsem se to od příbuzných.
Až po letech jsem si vytvořila vlastní rituály ve spojitosti se zesnulým bratrem, aniž bych to jakkoliv plánovala.
Dnes k nim vedu své děti.

Tvůj manžel a synové procházejí svou cestou smutku.
Toužíš, aby šli s tebou, ale oni to takhle neumí nebo nejsou na to stejné připraveni.
Ty se rozhodně ničeho nevzdávej a dělej co ti srdce velí. Rodinu bych jen upozornila např. jdu si zavzpomínat na Milenku a pak se sejdeme tam nebo k tomu, ale nezvala bych je k účasti.