Přidat odpověď

Včera jsme narazili na téma - dcera mé kamarádky taktéž z jednoho zájmového kroužku už nechce plavat tzv. závodně, chce plavat, tj. chodit na tréninky, ale nechce závody, že si bude plavat jen tak pro sebe a taky asi aby byla ve styku s ostatními dětmi v tom kroužku.
Její maminka se domnívá, že to pak už nemá smysl - buď plavat, a to pořádně a nebo nic. Před toto rozhodnutí postavila dceru - buď přestaneš chodit plavat a nebo budeš, ale vč. tréninků navíc, závodů apod. Její dcera se velmi intenzivně brání. To mě zaujalo a tak jsme se o tom bavili. Ona sice ví, že její dcera není na tom tak, aby vyhrávala světové poháry, ale přesto se domnívá, že bez tohoto cíle plavání nemá smysl.
Já naopak zastávám názor, že plavat mohu jen proto, že mě to baví a baví mě to i proto, jací tam chodí lidé a jaká je tam parta a nějaký cíle jsou mi šumák, neřkuli porovnávání výkonnosti. Ona zas naopak nechápe mě, proč nedonutím svoje kluky k závodnímu plavání, neboť dle jejího názoru talent mají a když bych je donutila, měli by šanci. Jenže oni nechtějí závodit, chtějí plavat a bavit se s kamarády.
Jak to máte vy?