Přidat odpověď

To máme doma stejný dítě ne? Já mám teda kluka, ale jak není po jeho tak si sedne a mlatí hlavou o zem, jako natvrdo, má tam neustále boule a modřiny. Já neustupuju, odnesu do pokojíku a zavřu dveře. No občas teda povolím, ale to je když už jsem fakt k.o. a chci chvíli klid.
Před týdnem měl kadící virozu a dr.nařídil dietu, to byl teprve očistec, jsme museli vše ze šuplíků schovat, nechala jsem tam jen piškoty, lednici zalepit páskou jinak by byla pořád otevřená, první den síla, neustálí řev, druhý den už jen občas a třetí to snad pochopil, už se skoro nevztekal. Vypadá to, že nám ta dieta pomohla, řeknu ne tohle ne a jde, veme dudáka a uraženě odkráčí.
Prostě vydržet, zkouší tě. Pevné nervy.

Jo a jako perlička byla, když mi neustále říkali nenene, tak starší(4,5) na nás spustil, ať mu to laskavě dáme, že má L. hlad a on už nehodlá poslouchat ten řev. Po vysvětlení, že nemůže má nemocný bříško, L.pořád hladil a utěšoval, nemůžeš máš nemocný bříško až se uzdraví já ti bombičko dám.