Přidat odpověď

Napíšu Ti to ryze ze svého pohledu.

Od dětství jsem žila na vesnici blízko Brna (asi 2500 obyvatel),v pubertě jsem strašně toužila po městě, tak jsem bydlela v pronajatém domě v Brně. Potom jsme si brzo pořídili děti, s těmi jsem chtěla žít spíše zase na té vesnici, tak jsme se přestěhovali tam, kde jsem se narodila. Ale s Brnem jsem byla v každodenním kontaktu.

Není to tak dlouho, co jsem se rozvedla, chvíli jsme bydleli na brněnském sídlišti v maličkém bytě, teď už máme dům, o kterém jsem poslední dobou snila - je v zapadlé vesnici na horách, stálých obyvatel asi 20 včetně nás. Mám tady všechno, co jsem chtěla, ale prostě jsem si nezvykla. Mně to město hrozně chybí. Kultura, divadla, kino, obchody, všechno. Když jsem dneska jela na náměstí Svobody prohlídnout si předvánoční trh, normálně jsem měla slzy v očích. Prostě patřím do města, ať je to jak chce.