Probléme, já Ti rozumím, my se taky snažíme, protože sama jsem taková, že mám ráda klid, ale... prostě každý jsme jiný, stejně jako děti jsou jiné. Já bych třeba nechtěla mít na sebou mojeho synovce - a věř, že ségra se tááák snaží, aby je uklidnila, umravnila... Ale naše děti mají výrazné hlasy a i když šeptají, tak jsou slyšet.
Navíc já osobně jsem svým způsobem ráda, že naše dvojčátky nevyšla, protože když vidím u kamarádky, jaké to je mít dvojčátka a živá, uřvaná... Naše druhá je taky uřvané dítě a mít tohle 2x litovala bych všechny okolo nejen ty pod námi
Navíc vím, že kamarádka padala na ústa při dvou dětech a starší dceři... Ono se to hrozně těžko soudí, protože fakt každý jsme jiný a defakto každý chceme nějak rozumně tu žít