Pro lidi, kteří mají nedostatek fantazie a píšou tady o traumatu, kterého se údajně obávám, musím uvést, že nejsme televizní maniaci a určitě to není první ani poslední den, kdy jsou deti bez Večerníčku
. Není problém pustit jim pohádku (dokonce i se znělkou) na PC, čteme před spaním každý den.
Spíš mi vadí to povinné truchlení pro všechny bez rozdílu věku. Měla jsem televizi puštěnou po poledni nějakou dobu a vypla jsem ji, když některé scény a komentáře běžely po třetí. Já si pana Havla vážím a jsem mu vděčná za spoustu práce, kterou pro tuto zemi vykonal. Ale obávám se, že už po dnešku budem Havlem poněkud překrmení, prostě čeho je moc... Myslím, že by si to takhle sám nepřál.