Přidat odpověď

Před týdnem jsem porodila. I když jsem si slibovala, že budu tak jako u předchozího porodu statečná a bolesti zvládnu bez léků, nakonec jsem vyměkla a nechala si píchnout epidurál. I když jsem už ke konci byla otevřená na 9 cm, porod musel být kvůli špatně natočené hlavičce miminka nakonec ukončen císařským řezem. Kontrakce, které od odtoku plodové vody trvaly více než 12 hodin, mě za tu noc vysílily natolik, že jsem nebyla schopná soustředit se na porod. Když přišla kontrakce, snažila jsem se ji rozdýchat, ale to moc nepomáhalo. Docela zabíralo při kontrakci si zpívat nebo si něco mumlat, jako třeba: Zvládneš to, je to hrozný, ale přejde to. Ale to už jsem měla pocit, že se jaksi nehodí. Pomohlo by mi křičet, ale to jsem se styděla. Taky pláč by mi pomohl, ale nechtěla jsem vypadat jako malá holka. Trochu pomáhalo, když jsem se kousala do ruky (ještě teď tam mám červený flek). Asi jsem se měla vykašlat na to, co si myslí partner a nemocniční personál, a dělat to, co jsem cítila. Jak vy jste zvládaly ty nejhorší kontrakce?