Přidat odpověď

Tute, já jsem pro kompromis. V nutném případě dát miminku napít kdykoliv si řekne (růst.spurt, extremně neklidné miminko, problém s větry...). Jinak jsem ale také pro nastolení urč.řádu, ne samozřejmě striktně, ale nenásilně, postupně, přirozeně. Nemám problém s miminkem v posteli, i když, toto jsme praktikovali pouze u prvního dítěte, protože druhá dvojčata se nám do postele nevešla, ale měli jsme postel přiraženou k postýlce a podával na kojení manžel. Čtvrté miminko si do postele neberu, jen vyjímečně, protože nám často do postele v průběhu noci lezou starší děti, takže tam mám strach, aby ho v noci nezalehli... Naštěstí to nebylo nikdy moc třeba, dítě spí v noci dobře, postýlku má opět u naší postele. Pokud by to potřeba byla, museli bychomk vyřešit noční lezení starších dětí k nám.
Poslední miminko jsme měli docela neklidné, měla dost potřebu sání, a hodně nám dudlík pomohl, protože jsem se musela věnovat 3dětem do 4let věku. Myslím si, že je lepší kojené dítě na dudlíku, než nedudlíkové dítě na UM, a které je převedeno z důvodu, že je neklidné a častěji se budí. Ale zase, tohle je dost individ.