Přidat názor k článku Škoda rány, která padne vedle

Jano,
já myslím, že je tady nedorozumění ohledně toho, CO je to ta "vyřvávací" metoda. Osobně si nemyslím, že je to o tom, že se dítě "ubrečí" do spánku... nedokážu si představit, že by nějaká máma dokázala nechat dítě brečet a brečet až to ze zoufalství usne.
U nás jsme prostě zavedli systém, že se jde do postýlky (mlíko, zuby, dobrou noc a pusu oběma rodičům) - pokud Tom brečel, šli jsme za ním (nic jsem nesledovala na hodinkách - prostě jsme šli - jeden nebo druhý) - prcek dostal pusu, pomazlení, povykládali jsme mu, jaký má hezký pelíšek a jak se v něm dobře spinká, uložili, přikryli, drbali na zádíčkách až se uklidnil - a šli pryč. Pokud se zase probral a brečel, procedura se opakovala. V posledním kole se obyvkle zachrul do postýlky a po chvíli usnul. To trvalo celkem tři dny - občas máme jeden "rušnější" večer (např. při nemoci nebo když se vracíme z nějakých cest), ale obvykle stačí jít za ním jednou. Zjistili jsme, že lépe usíná pokud necháme otevřené dveře - a my se normálně bavíme, pouštíme hudbu, televizi, cinkáme s nádobím... prostě když slyší, že jsme doma a na doslech.
Ale běžně chodí spát v pohodě - odneseme, dostane pusu, pohladíme, přikrejeme, on se zachruje k hrošíkovi... a je to... někdy si chvilku povídá nebo zpívá, ale nemyslím, že má nějaký problém. Ani si nemyslím, že se jedná o týrané dítě :-))