Přidat odpověď

Jedno celé léto (je to asi 4 roky zpátky) jsem měla brigádu, šlo o noční třídění časopisů a novin do trafik a obchodů.

Pracovní doba buď od 19, 19.30 nebo 20 hod. (dozvěděli jsme se vždy den předem), domů se chodilo, jak se skončilo. Obvykle kolem čtvrté ráno. Pak ještě čekání na noční rozjezd apod., no domů jsem chodila kolem šesté, sedmé.

Než jsem tam začala pracovat, taky jsem si to nedovedla představit. Navíc to byla práce, do které se nechodilo 5x týdně, ale chodilo se tam 6x týdně, jediný den, kdy se nechodilo, byla sobota. Ale stejně byl člověk každý den alespoň chvíli v práci, protože v sobotu ráno se skončilo a v neděli večer opět nastupovalo.

Jiné směny než tyto noční v té práci neexistují. Hodně ženských mi řeklo, že si zase nedovedou představit, že by pracovaly ve dne, protože by neměly čas na děti. Takhle že přijdou ráno, dají si nějaké jídlo, kafe, vzbudí děti, nachystají je do školy, jak děti odejdou, tak jdou spát a vstávají, jak přijdou. Pak jsou celý den s nimi, večer před sedmou odejdou, ale to už je doma manžel z práce.

Spát jsem musela nejdříve s těmi černými klapkami na oči, jako se dávají v letadle, ale časem jsem si zvykla.

Strašně mi to vyhovovalo, protože jsem nemusela nikam časně vstávat, s čímž mám potíže.

Ale co mi chybělo, byly večery strávené jakkoli jinak než v práci.