Přidat odpověď

Mám s ADHD holčičku.
Děti mám 4 a jen jedna má ADHD. Vychovávám je stejně. Mě je úplně jedno jakou má diagnozu, mám jí (diagnozu) jenom z praktických důvodů, dcera toho má víc. Jisté ale je, že je od narození jiná než průměr (a než její sourozenci). Bereme ji tak. Já se teda snažím brát každý dítě jako originál a na žádný diagnozy nedbat, jenže okolí má právě pocit, že všechny děti maj zvládat to a to, dělat to a to, chovat se tak a tak a je pro ně těžký pochopit, že některý dítě třeba nedělá určitý věci ze zlý vůle, ale prostě protože ten svět kolem nich je jinej, nechápou ho, nejde jim se zařadit....dokud tu diagnozu neslyšej, některý (asi k nim patříš) ani pak ne. To je pak těžký.
Podotýkám, že dceři špatný chování netoleruju, jen se jí prostě spíš snažím pomáhat ho zvládat, než abych jí mlátila od rána do večera. Ale narozdíl od ostatních dětí jí to jde jen hodně pomalu.