Přidat názor k článku Škoda rány, která padne vedle

Včera jsem musela odejít a dneska se sem asi taky moc nedostanu, tak jen stručně k Sally - ve flašce nemáme jídlo, ale pití. Není to flaška s dudlíkem a není to pití s cukrem, takže o zuby se nebojim (navíc klukům začínaly růst až v roce a ten dvouletej jich má zatim teprve deset :-)).
Ještě jsem si večer vzpomněla na něco k tomu plánování druhýho dítěte až se první nebude budit - mám kamarádku, jejíž dítě usínalo odjakživa spokojeně samo (přesně ten typ "pápá, hají"). Je prostě ten typ - samo se odstavilo asi v osmi měsících, není moc chovací atd. Teď se jim má každým dnem narodit druhý mimčo a skoro dvouletý dítě začalo před pár dny cestovat k rodičům do postele.

Na Lucku budu potřebovat víc času, tak nevim kdy se k tomu dostanu... Sorry.