Přidat odpověď

Musím se s vámi poděit o dnešní hořce veselou příhodu. Přijímala jsem do firmy nového zaměstnance, z 98 žádostí jsem se po dvou kolech rozhodla pro člověka, který překypoval zkušenostmi, životopis měl velice bohatý a všestranný, vypadal solidně a měl opravdu příjemné vystupování. Byla to žena, ale to není podstatné. Dnes tedy nastoupila a já jsem jí dala pro začátek úplně jednoduchou nenáročnou práci - srovnat knihy v knihovně podle abecedy a sepsat je do PC.
Odkývala a zavřela se do kanceláře. Po půl hodině jsem šla dotyčné nabídnout kafe a málem mě trefil šlak. Slečna měla na stole i na podlaze něco přes 200 knih, rozložených po jedné. Řekla jsem si, že jí do toho nebudu mluvit. Ovšem když jsem jí šla po dalších pár hodinách připomenout pauzu na oběd, stav byl stále stejný. Tak jsem se jí zeptala, podle jakého systému to dělá a jestli jí můžu nějak pomoci nebo poradit. Ona se na mne zoufale podívala a pravila: ,,Asi tady budu do noci, pořád to přeskládávám a když si myslím, že je hotovo, tak mi někde ujede jedno písmenko a můžu začít odznova". I poradila jsem, ať to hodí do OpenOfficu a seřadí podle abecedy až v počítači. Teď se přišla zeptat, jak "se to řadí podle tý abecedy v tom programu" a že nevěděla, jak se píšou přehláskovaná písmena, tak je psala normálně, že "snad to nevadí" (vadí a internet má k dispozici, vygooglovat není problém, i když vědět by to teoreticky měla).
Mě dneska asi odvezou :)))
PS: Musela jsem se vypsat nebo podlehnu hysterickému záchvatu smíchu a to by nebylo profesionální.
PS2: Jedná se o administrativní práci na PC a dotyčná to samozřejmě věděla.
PS3: Omlouvám se, že nepíšu pod svým nickem, chodím sem často, ale radši takhle.