Přidat odpověď

tedy nedočetla jsem diskusi do konce, protože mě pobavilo, že počítačově gramotný člověk postupuje údajně takto:

knížku za knížkou píše do seznamu v počítači, tam si to pak seřadí a následně až rovná v knihovně - viz Žžena a jiní

No tak mi z toho vyšlo, že tady moc prakticky založených osob taky nebude a Hrom by povyházela víc lidí.

Zkusil si někdo představit tenhle progresívní systém vůbec v praxi? Jako mě z toho vychází, že podle něj si ještě práci přidělám, než zjedoduším. Budu totiž muset vzít každou knížku de facto do ruky dvakrát, plus vytvořit ten seznam v počítači a seřadit ho.
Pokud jsou knížky totálně přeházené stylem, že nejdřív je Z, pak A, pak třeba O, tak vytáhnu první knížku na polici, doběhnu k pc, zapíšu, vrátím, totéž druhá. Ve finále seřadím seznam, vytisknu ho a začnu řadit podle něj, takže budu běhat s knížkami znova? nehledě na to, že o totálně zpřeházené knihovny je ekonomičtější nejdřív vyprázdnit police a skládat do prázdných. Nedovedu si představit, že bych měla lítat jako pošuk a vkládat knížku sem a knížku tam do stávajících řad podle počítačového seznamu. To je fakt na spoustu dní.

Při starém dobrém růčo řešení bych prostě vytáhla všechny knížky, pokud mám prostor v zasedačce např. na každý stůl bych dala jedno písmeno abecedy, nebo dvě, pokud bude písmeno jako X /což je málo autorů/. Načež bych si po vyndání všech knih v rámci každého písmena srovnala třeba načisto přesně dle abecedy. Takto seřazené knížky bych zanesla do programu /aby byla evidence/ a už je v tomto pořadí vracela do polic. Na konci každé police bych asi nechala volné místo, aby se dala řada šoupnout, když přibydou nové knížky.
Nové knížky bych psala do seznamu v počítači, pak už bych se možná řídila i podle něj, že nová knížka patří mezi dva určité autory, abych to nehledala.

Při prvním řazení knížek bych ale každou knížku tedy vytáhla jen jednou, nelítala poprvé zapsat k pc a vrátit a pak podruhé dle hotového seznamu zase vytáhnout knížku a nějak řadit.

Podle mě je to dělání jednoduché věci složitou a přeceňování pomoci počítače, přitom se nalítám de facto dvakrát tolik.

Tak co, Hrome, udělala jsem konkurs?

/druhá věc je, jestli nemáte knih stovky a stovky v totálním chaosu a spíš jestli slečna ovládá dobře v hlavě abecedu/. To a tréma by jí podle mě mohly znejistit víc, než tenhle úkol, protože to je spíš o schopnosti zajít si na to a zauvažovat, než o počítačových znalostech.