Přidat odpověď

Niky, já se musím smát... kyž nad tím tak přemýšlím, tak podle prvního písmena autora bych to seřadila, podle druhého už bych měla poněkud problém a podle třetího se to snad už nedělá, to bych tam byla do půlnoci a nesměla bych být pod tlakem.

Já když jsem nastupovala do své nynější práce, kde jsem už 12 let, tak si nade mě stoupl můj šéf, který má přes dva metry a váží 135 kilo a řekl, že budu psát projekt, nevěděla jsem která bije, nikdy jsem ho nepsala, po hodině jsem byla úplně mokrá a klepaly se mi kolena, byla jsem připravena na nejhorší pak mě totálně zblbnul, protože mně, která jsem dělala počítačovou grafiku začal říkat, jak mám nahrát soubor na disketu a donutil mě udělat něco, čím jsem celý soubor vymazala a pak to na mě za hysterického řevu svedl. Pochopila jsem až později, že neumí pořádně s počítačem a myslel si, že je jen jeden jediný způsob jak uložit soubor a když jsem to začala dělat tím svým, tak pojal nedůvěru a myslel si, že nevím jak se to dělá, no nakonec to vyprasil on.