Přidat odpověď

No, já vybrala tři lidi, kteří přišli strávit do práce jeden den (teda 4 hodiny). Z nich jsem pak vybrala podobně blbě, jak Hrom. Prostě nejsem jasnovidec, abych poznala, kdo kecá a do reálu toho člověka hned pustit nemůžu - protože reál je práce s klientem. Je to fakt úmorný, snažit se rozpoznat, kdo je skutečně schopnej a kdo se tak jen tváří.

Nakonec tenhle konkrétní případ dopad tak, že přijatá slečna skončila po čtyřech měsících, během kterých stihla asi tři týdny chybět, ačkoli nebyla nemocná a věděla, že to odnesou malý děti s poruchou komunikace, který těžko snáší změny. Na místo nakonec nastoupila známá tady z Rodiny - mmch se vzděláním, praxí i schopnostma většíma, než kdokoli z těch, kdo se hlásili na inzerát. A moh by mi někdo zkusit říct, že jsem měla vypsat nový výběrový zřízení a že dávám práci kamarádkám Naštěstí rodiče těch dětí by to ani ve snu nenapadlo - mají opačnou starost - aby u nás vydržela nejmíň dalších 5 let