No bylo to za bezdětna, tak to nebylo tak hrozné. Ale co mám děti, mám mnohem větší strach i o sebe, a jak nás někdo ohrožuje, probouzí se ve mně ta Lvice
Ještě jsem si vzpomněla na historku, kterou nějací studenti vyprávěli ve vlaku z Prahy na Moravu. Nějakého jejich spolužáka přivřela tramvaj na IPPavlova zvenku, tj. v tramvaji měl ruku se svačinou, on zůstal venku, ve druhé ruce brašnu. A rozjela se, dolů z kopce. On tu brašnu pustil a běžel vedle té tramvaje až na Štěpánskou, řidič si ničeho nevšiml
. Tam se oklepal a vrátil se nahoru pro tu brašnu, kterou mu tam nějaká vyděšená paní, která to viděla, hlídala. Šílené. Nějaký rok zpátky se stalo něco podobného tady u nás, měla jsem to "štěstí" jet zrovna s dětmi kolem a viděla chlapa na kolejích s překroucenýma nohama.