Zuuzo, mě zas, když jsem pomáhala vystupovat synkovi a stála jednou nohou na chodníku a druhou na schůdkách, začal řidič přivírat mezi dvěře (trvalo to snad 10 vteřin, zatímco já i lidi v buse řvali, že se ještě vystupuje).
Měli jsme smůlu, že jsme vystupovali poslední posledními dveřmi, zadek busu byl narvaný a právě z těchto dvěří vystupovalo nejvíc lidí. On si asi myslel, že se tam s někým vykecávám, nebo co?
Už je to 3 roky a naférovku z toho má syn trauma ještě teď. Od té doby už jsem nikdy nemohla vystupovat první, ale synek trvá na to, že první jde ven on
, což byl kolikrát problém, protože ne vždy se zastaví tak blízko obrubníku, aby zvládl ten poslední krok na zem... Nicméně je fyzicky zdatný, takže zatím vždycky vyskočil a nikdy se nerozplácl. Teď už je velký, ale v těch necelých 4 letech to byl ještě maličký klučíček...