Přidat odpověď

proč je poteba za všech okolností zůstat v klidu?
já tomu nerozumím, proč mám předstírat, že jsem v klidu, když se mi prtě šprajcne uprotřed cesty? proč mám předstírat, že jsem v klidu, když přes můj zákaz prtě skočí z vany na kluzký kachličky a rozplácne se o zem (včera - naštěstí se mu nic nestalo), přece nejsem stroj, mám nějaký emoce a chci, aby i dítě umělo dát najevo svoje emoce a ne pořád vypadat klidně a že se nic neděje!
když buudu klidným hlasem říkat "mohlo se ti něco stát, bolelo by to" a budu u toho vypadat naprosto klidně, těžko mi uvěří, že to myslím vážně
ale když uvidí, hže jsem se lekla, že mě naštval, že mám strach, tak pochopí daleko snadněji, že to myslím vážně

copak v životě potká jen samý klidný lidi, kteří se budou tvořit klidně a budou bez emocí?
tento přístuo nechápu a nelíbí se mi, to radši v návalu emocí plácnu po ruce nebo po zadku, ale nebudu si na nic hrát