Přidat odpověď

Nojo, už jsem dočetla, masakr, to vám nezávidím. Ten můj jen lehce o koberec a zkoumá, kdy to začne bolet a většinou zapomene, že se vztekal a jak to bouchne víc, tak začne zas od jemného přikládání hlavičky, po ťukání, končí to většinou sežráním nějakého drobku ze země, prostě šašek od narození, on je fakt komediant. Třeba když auká od bolesti (ani ne pláč ani vztek), tak ho rozesmívá foukání na bolístku, ale ještě nechce, abych přestala, tak dá pusu do O, aby mu necukaly koutky a dělá OU OU OU, ale ví, že to zní blbě, tak mu cukají ještě víc, to už se chlámu i já, prostě jak u blbečků na dvorečku Na 19 měsíců slušnej tatar.