Přidat názor k článku Škoda rány, která padne vedle

Lucko, dík, mám dojem, že Ty na tom nejsi tak špatně s tolerancí a nadhledem...
Ono je to tak jednoduché žít si "na úrovni", když má člověk od narození "štěstí" - na bohaté rodiče, na přirozenou drzost, se kterou si vyšlápne za úspěchem a bohatstvím, na manžela, který vydělává závratné částky, na hezkou tvářičku, která otevírá brány... Ale žít na duchovní úrovni i přesto, že je člověk chudej jako kostelní myš, nehezkej a neurozenej - to je to pravé umění, to pravé hrdinství, ta pravá oběť... Jenže to asi někteří lidé nechápou, nectí a ještě třeba odsoudí... (Ačkoliv moje tchýně mě naučila jedno zvláštní moudro: všude musí vládnout rovnováha. Když osud někde přidá, jinde ubere. Takže i na ty, které štěstěna provází, může jednou neštěstí přijít - a pak i oni mohou procházet peklem a očistcem na zemi...)
Ahoj a měj se hezky.
M.