Rodiče nelyžovali, nebruslili, nejezdili na kole. Ale vždycky jsme měli lyže, brusle i kolo. Táta nás vozil k vleku, buď stál tři hodiny dole nebo jeli k babičce a pak pro nás přijeli. Bruslit nás učila mamka, která tam chodila v botech a na kole tak nějak sami. Jsem jim vděčná za ty lyže, brusle a později i tenisovou raketu. Teď to můžu s radostí učit svoje děti. Ovšem dcera je celá babička
. A Alpy jsou přece krásné. Jela bych tam hned. I kdybych nelyžovala, jen tak se pokochat. Ale za mě by zima teda stačila měsíc
.
Celkem tě chápu, že ti ty řeči lezou na nervy. Dcera chodí taky do takové základky. V září zase přišla s tím, že je divný, že nebyla u moře (byla tři týdny v květnu na ozdravném pobytu, ale to se samozřejmě nepočítá). Lyžovat taky jezdí skoro všichni, dcera naštěstí taky se skautem. Jen nevím, jestli toho pětiletého budu letos tahat. Jen aby nebylo příští rok pozdě
. Ale ono nebude
. Ať se vám líbí v termálech a kašli na řeči.