Přidat odpověď

Majo, my se taky celkem vymykáme místnímu průměru - počtem dětí, stavem domu, tím, že já při mateřské pracuji. Občas nám to dá někdo znatelně sežrat, hlavně sousedi, kteří nás potkávají denně a vidí nám do zahrady (ta kupa hraček se holt nedá přehlédnout, no). Nedávno jsem se dozvěděla, že jeden z těch tatínků, který má na nás narážky (nestyděl se narážet na náš počet dětí přímo před manželem), se rozvedl, jeho na venek dokonalá rodina (krásný dům, auto, krásná manželka, 2děti a pes - takže vše, co my máme jinak) už není - bylo mi ho líto, ale říkám si, že třeba některé věci/postoje přehodnotí, že život není jen o statusu, o materiálních věcech, o dokonalé iluzi navenek. Až jsem se za svoji myšlenku styděla, protože mu samozřejmě nepřeju nic zlého, ale něco to symbolizovalo.