Přidat odpověď

No právě Právě proto jsem věděla, že se nemůžu chovat jako moji rodiče, protože pak nebudu vědět vůbec nic a budu se hrůzou z toho, co by mohla a že by nemusela mít štěstí, chovat ještě hůř. Je lepší slyšet, co se mi nelíbí a s čím nesouhlasím, zapřít se a chovat s k dceři jako k dospělému s vědomím, že pokud vím, mohu na ni alespoň působit slovně. Ona zkušenosti sbírá, s tím nic nenaděláš, Ty jako rodič zase sbíráš zkušenosti s tím, jak vyjít s pubošem. S tím taky nic nenaděláš.