Přidat odpověď

Ženo, já netvrdím, že škola je jediným místem získávání sociálních zkušeností. Ale rozhodně je místem z tohoto hlediska významným. I v banalitách jako je sdílení společné šatny na přezouvání, držení si místa ve frontě na oběd...

Netvrdím, že domácí vzdělávání automaticky produkuje jedince sociálně chromé.
Ale pravděpodobnost sociální neobratnosti prostě zvyšuje.

Je to podobné jako třeba s jedináčky a dětmi, které mají sourozence. V žádném případě nejsou všichni jedináčci sociálně neobratní. Ale procento sociálně neobratných je mezi jedináčky vyšší.
Na druhou stranu je mezi jedináčky vyšší procento úspěšných.

Je to prostě něco za něco. V domácím vzdělávání taktéž. Představuje zisk pro individuální rozvoj intelektu. Ale představuje ztrátu pro sociální rozvoj.

A stejně, jako je možné a vhodné nadaným dětem ve škole kompenzovat nedostatek vzdělávání (na jejich poměry) nějakým způsobem navíc, tak by to chtělo nějak kompenzovat dětem v domácím vzdělávání tu sociální část. A zájmové kroužky či setkávání dětí z DŠ tohle nekompenzují dostatečně, protože to není setkání s "normální běžnou populací". A vzhledem k tomu, že i děti z DŠ do té "normální běžné" populace posléze spadnou, tak bych považovala za ohleduplné k nim je na to dostatečně připravit.

Potkávat spousty jedinců s problémy v sociálním zařazení v důsledku domácího vzdělávání jaksi v ČR není možné, protože tu domácí vzdělávání není tak rozšířené a dlouhotrvající.