Br., to je asi individuální, já svým dětem věřím, že by 112 vytočily a k nejbližším sousedům nebo na tu recepci doběhly. A věřím jim i v tom, že se v naší nepřítomnosti chovají zodpovědně, aby minimalizovaly rizika, x-krát jsme to s nimi probírali. Ale stoprocentně se samozřejmě nemůžeš spolehnout nikdy na nic, to ani u pubescentů, kteří jsou podle mě často mnohem nezodpovědnější, než takto staré děti. To by člověk nemohl děti spustit z očí nikdy, kdyby neustále myslel na všechna potenciální rizika